Konkrétně v Tromso jsem se ocitl potřetí, poprvé však v létě. Kouzelný je, že jak v zimě, tak v létě to člověka oslní. V zimě vás tady čekají sněhové bouře, tvrdý mráz, ale taky pohádková zasněžená krajina, která si leckoho svojí tvrdostí totálně získá. Když pak máte štěstí, spatříte na nebi jednu z nejhezčích věcí vůbec…auroru. V létě si tady naopak místo připadáte jak někde na Maledivách. Současně však vnímáte tu naprostou nedotčenost a nádheru, které ta odlehlost a divokost strašně sluší.